Snad každý židenický farník či farnice si pod pojmem ministrant vybaví když už ne zrovna nějakou konkrétní tvář, tak přinejmenším mladé muže v nejlepších letech, oblečené v černočerné komže a zářivě bělostné rochety. U nás máme to štěstí, že ministrantů není pár jedinců, ale celé velké společenství služebníků u oltáře. Těžko říci přesně, kolik nás momentálně je (jelikož „odchody ze služby“ se nehlásí nikde na vrátnici a kromě toho zůstávají dveře stále otevřeny; na druhou stranu přibývají nové kousky z ministrantské přípravky), ten počet však určitě přesahuje 70. A čí že je to zásluha? Přece Ducha svatého. Bez Něj, přátelé, ani ránu.

Kdo to vlastně takový ministrant je? Dovolil bych si použít slova jednoho z dřívějších hlavních ministrantů Ladi Ptáčka: „Slovo „ministrant“ pochází z latinského „ministrare“, to znamená „sloužit“. Ministrant je tím, který slouží Bohu všude tam, kde je nebo má být oslavován. Ministrování není tedy jen konkrétní úkon liturgické služby u oltáře (i když tam je jeho první a hlavní místo služby), je to také důležitý celoživotní postoj. Umět sloužit i službu přijímat. To je důležitý prvek ministrantské duchovní formace. To, že jsem ministrantem, je možné vnímat také jako zvláštní Boží povolání. Uposlechnu-li ho, pak mi Bůh nabízí v této zvláštní milosti obrovské bohatství a duchovní užitek a zážitek, který se vryje hluboko do srdce. To vám potvrdí každý ministrant, který u oltáře prožil několik let.“

Jak to chodí

O ministranty se starají vedoucí, které vybere hlavní ministrant. Ten je jmenován farářem/administrátorem na období jednoho roku a nese zodpovědnost za dění mezi ministranty.

Kolotoč

Aby byla na každou mši svatou zajištěna asistence ze strany ministrantů, roztáčí se vždy na začátku každého školního/ministrantského roku Kolotoč. V praxi to znamená, že všichni ministranti navštěvující 1. – 9. třídu ZŠ se zapíší do skupinek a pak chodí na služby dle rozpisu, který visí na nástěnce. Takto jsou zajištěny večerní bohoslužby od pondělí do čtvrtka (skupinky jsou čtyři – A, B, C, D) a dále mše o víkendu, kdy se skupinky účastní ranní sobotní a nedělní večerní. Za vzornou službu jsou ministranti hodnoceni 7 body, v případě omluvené neúčasti se jim připisují body dva. Za neomluvenou neúčast na službě se uděluje v přepočtu rovných nula bodů; naopak pokud ministrant dojde, třebaže službu zrovna nemá, jeho konto vzroste o 4 body. Na konci každého pololetí se pak koná slavnostní vyhodnocení, během něhož jsou vyhlášeny výsledky, předány diplomy a patnáct nejlepších odměněno věcnými cenami.

Ministrantská přípravka

Pokud nechceme, aby ministranti nevymřeli, je třeba zajistit následovníky z řad mladších generací. K tomu se jednou za čas otevírá ministrantská příprav

Další aktivity

Ministranti se však nescházejí „pouze“ při své službě u oltáře. Jednou týdně se setkáváme na ministrantských schůzkách, kde hrajeme nejrůznější hry a zároveň se učíme věcem, jež bychom jako správní ministranti měli bezvadně ovládat. Scházíme se zvlášť mladší ministranti (do 5. (6.) třídy ZŠ) a zvlášť starší ministranti (6. - 9. třída). Podle náplně schůzky využíváme prostory buď Oratoře, nebo Cyrilky.
V průběhu roku se konají akce nejrůznějšího charakteru: další ročník „mikulášského“ turnaje ve stolním hokeji, na jaro se pro změnu chystá fotbalový turnaj, při němž se ukáže, nakolik se projevila zimní pauza na formě našich kopálistů. Nelze nezmínit výlety a samozřejmě oblíbené víkendovky, kterých už je ve vzpomínkových archivech taky pěkná řádka. Školní rok se zahajuje i uzavírá tradičním táborákem, otevřeným široké farní veřejnosti.
Tím však zdaleka nekončíme. Hlavní „autdór“ akce celého roku se koná právě o prázdninách. Společně vyjíždíme na ministrantskou chaloupku nebo stanový tábor, trávíme dny v přírodě a hrami, sportem, prací i duchovním programem utužujeme kolektivního ducha.