V roce 1910 se na podnět tehdejšího katechety v Židenicích P.F.Hudce ustavil „Spolek pro stavbu katolického chrámu v Židenicích-Juliánově“ s cílem postavit kostel a zřídit samostatnou farnost. Předsedou se stal P.Josef Vašina. Hned od vzniku spolku se začalo se shromažďováním finančních prostředků formou příspěvků, darů a prodejem tzv.cihel, později také prodejem stavebních parcel. Spolek ve třech letech získal přes 1300 členů a již roku 1911 zakoupil za 95.000 Kčs komplex pozemků (tzv. Melionky) o rozloze 29.810 m2. V roce 1914 dal vypracovat od architekta Vladimíra Fischera náčrtek stavby budoucího chrámu, ale pro první světovou válku byla stavba oddálena.
Historický a soudobý pohled na kostel sv. Cyrila a Metoděje.
Dne 28.října 1928 byl posvěcen základní kámen budoucího kostela. V soutěži řešení byl vyhodnocen jako nejlepší návrh architekta Claudia Madlmayra a v roce 1932 byla započata stavba kostela podle jeho plánů. Kostel byl posvěcen dne 27.října 1935 brněnským biskupem Dr.Josefem Kupkou. Konečně bylo dovršeno dlouholeté úsilí: první úkol spolku, postavit v Židenicích kostel, byl splněn. Dosud však nebyl naplněn druhý cíl – zřízení samostatné duchovní správy. Předzvěstí k jeho uskutečnění byl příchod P.Bohuslava Němčanského, premonstráta z Nové Říše, který se podle předchozí dohody ujal prozatímního vedení duchovní správy. V dalších letech se úsilí spolku zaměřilo na splácení dluhů a na pořízení dalšího vybavení kostela.
Při novém kostele se brzy začal rozvíjet čilý náboženský život a potřeba samostatné farnosti byla skutečně naléhavá. Nutným předpokladem pro ni bylo postavení farní budovy, která by zároveň sloužila jako řeholní dům premonstrátů. S její stavbou se začalo v roce 1936. Podle sochy sv.Norberta umístěné na jejím průčelí se jí začalo říkat Norbertinum. Vedle fary byl postaven nájemní dům (v současnosti fara).
Druhá světová válka zasadila citelné rány nejen farnosti, ale i spolku : v roce 1942 byly rekvírovány všechny zvony, při náletech byl poškozen kostel a Norbertinum, nájemní dům byl zničen úplně. Oběť nejvyšší přinesl premonstrát P.Siard Nevrkla, který v Židenicích působil pět let. Byl zatčen a v únoru 1943 umučen v Osvětimi (čtyři roky poté mu byla na faře odhalena pamětní deska).
Během dvou poválečných roků se podařilo zacelit většinu válečných škod a náboženský život se pozvolna dostával na předválečnou úroveň.
Přišel však komunistický puč v únoru 1948 a církev u nás začala být utlačována. Farní budova byla zabrána pro sídlo okrsku Veřejné bezpečnosti (dnes v ní sídlí v pronájmu okrsek České policie) a brzy došlo i na spolek.
Rozhodnutím ze září 1951 byla provedena likvidace spolku a tímto násilným aktem zastavena jeho činnost. Zůstává paradoxem, že druhý cíl spolku – zřízení samostatné duchovní správy – se naplnil až v tomto období totality. Dnem 1.října 1953 byla totiž zřízena samostatná židenická farnost. Protože obsazení duchovní správy řeholními kněžími nepřipadalo v úvahu (po zásahu proti klášterům v dubnu 1950 byli řeholníci buď ve vězení nebo v internačních táborech), byla farnost svěřena diecézním kněžím.
Po obnovení náboženské svobody se premonstráti opět ujali duchovní správy židenické farnosti a to až do roku 2003, kdy byla farnost svěřena nazpět diecézním kněžím. V současnosti je administrátorem farnosti P.Petr Beneš. Do farnosti náleží území Židenic, Juliánova a Vinohrad.
Kostel sv.Cyrila a Metoděje v Židenicích má již více jak sedmdesátiletou historii a po celou dobu je duchovním centrem farnosti. Kéž je tomu tak i nadále!
Vypracováno na podkladě sborníku „Kostel sv.Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích“ (kolektiv autorů, 1995), knihy „Brněnské kostely“ (Jiří Bílek, 2000) a „Městská část Brno-Židenice“ (Jiří Švéda, 2001)
Tomáš Kolář