Aktivita je vhodná pro farnosti i pro rodiny a klade si za cíl prohloubit vnímání Písma svatého jako živého Božího slova, které promlouvá ke každému člověku. Její snahou je přiblížit obsah osmi Ježíšových blahoslavenství a motivovat účastníky k tomu, aby se pokusili ve svém životě blahoslavenství uskutečňovat. K témuž mimo jiné vybízí i papež František ve své apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate, a nově od 29. ledna 2020 také v cyklu svých středečních katechezí, které je možno sledovat prostřednictvím České sekce Rádia Vatikán (<https://www.radiovaticana.cz/>) nebo na webu <https://cirkev.cz>.
4. neděle postní: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.“ (Mt 5,3)
Inspirace pro katechezi: V evangeliu této neděle čteme příběh o uzdravení slepého a o jeho obhajobě před farizei (Jan 9,1-41). Kde vzal nevzdělaný chudobný člověk takovou pohotovost a odvahu, aby před váženými představiteli židovské obce obhájil Ježíše, se kterým se setkal jen jednou? Odpověď nám mohou poskytnout Ježíšova slova: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království“ (Mt 5,3). Uzdravený slepec byl totiž příkladem člověka, kterého lze nazvat „chudým v duchu“. Není to proto, že by nebyl dostatečně vzdělaný nebo že by měl málo majetku. Papež František říká, že chudoba v duchu souvisí s tím, „do čeho vkládáme jistotu svého života“ (srov. Gaudete et exsultate, čl. 67). Pokud jsou to majetek, vzdělání, úspěch, zdraví, lidé či naše práce, časem hrozí, že budeme na těchto jistotách závislí, a kdybychom o ně přišli, náš život by se mohl zhroutit. Uzdravený člověk z dnešního evangelia svoji naději vložil do Ježíše, Božího Syna. Proto s ním neotřáslo vůbec nic, ani to, že ho farizeové vyhnali. Zkusme se proto v následujícím týdnu zamýšlet nad tím, co je pro nás v životě důležité a co je naším pokladem.
